pondělí 30. dubna 2012

Březnová přednáška Tali Sharotové pro RSA


Na přelomu února a března proběhla na Long Beach v Kalifornii konference TED2012. Jak každý fanoušek projektu TED ví, jde o největší a nejlepší tedovskou konferenci, na které je odprezentována většina těch nejskvělejších přednášek za daný rok. Přednášky jsou v poslední době postupně zveřejňovány na stránkách projektu a vzhledem k tomu, že seznam pronesených přednášek je volně přístupný, může si každý už teď snadno zjistit, zdá se má nebo nemá na co se těšit.

Já osobně se docela těším a to zejména na společnou přednášku evolučního psychologa Stevena Pinkera a jeho ženy, filozofky Rebeccy Goldsteinové, o tom, zda za schopnost jednat morálně vděčíme rozumu ale také na přednášku Tali Sharotové o optimistickém biasu. Z mého zběžného průzkumu archivu stránek ted.com bohužel plyne, že přednášky se na webu mohou objevit v nejhorším případě třeba až za několik měsíců, takže nezbývá než trpělivě čekat.

Jedním z dobrých nápadů, jak si zkrátit čas, může být zhlédnutí březnové přednášky Tali Sharotové pro britskou Královskou společnost svobodných umění (Royal Society of Arts) na stejné téma. Čtenář její knihy Optimism bias: A Tour of the Irrationally Positive Brain se sice nedozví prakticky nic nového, záznamu ovšem nelze upřít to, že jde o audiovizuálně a esteticky velmi příjemný způsob jak si připomenout nejdůležitějších známá fakta:


(0:30 - 2:55) Optimistický bias je blízkým příbuzným iluze nadřazenosti (superiority bias), podléhá mu asi 80 procent lidí, přičemž nezáleží na tom v jaké zemi daný člověk žije, jakého je pohlaví či rasy nebo kolik je mu let. 

(2:56 - 4:17) Zdá se, že optimistickému biasu podléhají i člověku relativně vzdálené živočišné druhy jako je například špaček obecný (studie Stephanie Mathesonové).

(4:18 - 5:33) Přibližně 20 procent lidí nevykazuje známky optimistického biasu, přičemž nejčastěji jde o lidi trpící klinickou depresí. Mírně depresivní lidé vidí svou budoucnost realisticky, kdežto středně a těžce depresivní podléhají naopak pesimistickému biasu (studie Daniela Strunka).

(5:34 - 6:47) Optimistický bias je kognitivní iluze, které si nejsme vědomi a které nelze nepodléhat.

(6:48 - 8:53) Lidé jsou ochotni korigovat svá očekávání ohledně budoucnosti pouze v případě, že se ukáže, že mohou očekávat více dobrých nebo méně špatných událostí než se zdálo (tj. že na tom budou lépe). Lidé naopak selektivně ignorují nová fakta pokud ukazují, že by měli očekávat více špatných věcí nebo méně těch dobrých (tj. že na tom budou hůře) (studie Tali Sharotové)

(8:54 - 12:05) Vliv optimistického biasu lze na čas uměle posílit nebo oslabit ovlivněním aktivity v určitých oblastech mozku, které zodpovídají za naši schopnost odhalovat pozitivní a negativní chyby v našich očekávání.

(12:06 - 14:00) Běžná představa, podle které je lepší očekávat vždy to nejhorší a případně se nechat překvapit dobrým výsledkem je chybná. Optimistický bias obecně nevede k větší nespokojenosti když se nám nedaří ani nesnižuje spokojenost když se nám daří. (studie Margaret Marshallové)

(14:01 - 16:34) Optimistický bias vede k očekávání pozitivních budoucích událostí a samo toto očekávání je příjemné. Optimistický bias je tak výhodný i v případech, kdy nás doopravdy obelhává. Krom toho je výhodný proto, že nás připravuje o pocit úzkosti, kterou cítíme, když očekáváme nepříjemné budoucí událostí. Asi největší výhoda pak spočívá v tom, že je určitým druhem sebenaplňujícího se proroctví a vede k jednání, jehož důsledkem bude, že skutečně získáme více věci které chceme a méně těch, které nechceme.

(16:35 - 16:56) Nevýhodou optimistického biasu je, že nás vede k podceňování rizik a brání nám, abychom podnikli kroky, které tato rizika mohou snížit. Obecně ale pozitiva optimistického biasu převažují negativa.

(16:57 - 17-25) Kognitivní iluzi optimistického biasu nelze nepodléhat, takže pochopení tohoto jevu nás nepřipraví o výhody, které nám z něj plynou. Pokud mu ale porozumíme, můžeme proti němu v některých situacích záměrně jednat tak, abychom předešli alespoň těm několika nejhorším negativům, která přináší.

(17:26 - 19:34) Diskuze s Jonathanem Rowsonem