sobota 6. října 2012

Alain de Botton: Náboženství pro ateisty (logrmagazin.cz)



Ve středu 3. října 2012 vyšla v nakladatelství Kniha Zlín také elektronická verze publikace Náboženství pro ateisty, která je tak deset měsíců po tištěné knize dostupná i pro majitele čteček. Při této příležitosti se na stránkách časopisu Lógr objevila elektronická verze mojí recenze ze začátku února s názvem Sekta pro ateisty. Není to přitom první recenze knihy z tohoto nakladatelství, kterou jsem pro tento časopis napsal: už loni v listopadu jste zde mohli narazit na můj text ke knize Vývoj života od biochemika Nicka Lanea.

Recenze byla původně publikována v pátém čísle tištěného časopisu, tato elektronická verze se od ní ale výrazně odlišuje. Částečně kvůli mé rozvolněné pracovní morálce a částečně díky omylu se v tištěném časopise totiž objevila nesprávná verze mého textu, která mi hned po odevzdání připadala tak špatná, že jsem na druhý den musel požádat o možnost zásadním způsobem ji ještě během dne přepracovat. Právě k této správné a přepracované verzi se nyní dostanete alespoň na webu časopisu.

Původní verzi recenze z papírového vydání dnes pokládám za pozoruhodnou kuriozitku a musím se přiznat, že kdykoliv si na ni vzpomenu, cítím docela příjemnou směs škodolibé radosti a studu z toho, že jediný text, který mi kdy vyšel na papíře je zároveň pravděpodobně mým nejhorším textem vůbec. Po tom, co mi nejlepší kamarád moji recenzi v časopise ukázal jsem měl ale z celé věci mnohem negativnější dojem. Časopis mi tenkrát předal venku u řeky Bečvy, kde jsme s jeho manželkou právě dostavěli hrázku s mlýnkem a já jsem se na cestě domů přistihl při tom, že si všímám, kde jsou na silnici železné poklopy a že dokonce přemýšlím, kterým směrem bych se asi tak musel dát, abych se do naší ulice dostal kanalizačním systémem.

Nakonec dodám, že Filip Tvrdý se de Bottonovi věnoval už na konci ledna a to v článku V centru Londýna má vyrůst chrám ateismu, který rozhodně patří k jedněm z jeho nejlepších. K jeho obsahu snad stačí říct to, že se zaměřuje zejména na de Bottonovův TEDtalk a je otagovaný štítkem „magoři“. Pro pravidelné čtenáře je pak hotovou lahůdkou zejména poslední odstavec textu a to nejen díky Filipově vtípku týkajícího se návštěvy Fidela Castra ve Vatikánu, který je podle mého názoru opravdovou klasikou.

EDIT: Na recenzi v Lógru odkazoval Jan Hanousek v blogpostu Čím nás podle de Bottona může náboženství obohatit.

pondělí 1. října 2012

Seriál Perception: Neurovědec v converskách uvádí encyklopedii neuropsychiatrie

Lékaři a biologovi Danieli Pierceovi byla před 25-ti lety diagnostikována paranoidní schizofrenie. Symptomy nemoci se začaly objevovat v době, kdy studoval třetí ročník medicíny na univerzitě v Chicagu a Daniel se rozhodl, že své poruše porozumí a vrhl se proto na studium mozku. Postupem času se stal uznávaným odborníkem, vydal několik knih zejména o forenzní neuropsychiatrii a dlouhá léta přednáší úvodní kurz do neurovědy. V současné době je Doktor Pierce sice zábavným a inspirativním přednášejícím, projevy jeho poruchy (zejména živé sluchově-vizuální halucinace) ho ale nutí vyhýbat se blízkým vztahům k druhým lidem. Ze stejného důvodu se Daniel rozhodl rezignovat na hledání pravé lásky.


Vzhledem k jeho znalostem z oborů neurovědy a forenzní neuropsychiatrie Daniel navíc působí jako externí konzultant pro FBI, kde spolupracuje se svou bývalou studentkou Kate Morretiovou. A právě vyšetřování různých případů vražd tvoří kostru jednotlivých epizod. Každá z deseti 40-ti minutových epizod se pak dotýká nějaké zajímavosti z neurovědy a seriál tak nefunguje jen jako kriminální drama, ale také jako stručná encyklopedie neuropsychiatrie. Vědeckým konzultantem seriálu je přitom populární neurovědec David Eagleman, autor knížek Incognito: The Secret Lives of the Brain (2011) a Sum: Forty Tales from the Afterlives (2009, česky 2011).

Navzdory svým znalostem mechanismů fungování paranoidní schizofrenie hlavní hrdina ve svém případě úplně odmítá farmakoterapii, mimo užívání léků ale dělá vše proto, aby měl svou nemoc pod kontrolou. Dodržuje přísný denní řád, a neustále se snaží nějak zaměstnává svou mysl, mimo jiné také luštěním křížovek a poslechem vážné hudby ze svého walkmanu. Bydlí se svým mladým asistentem Maxem Lewickim, který se po devíti letech studia pokouší dodělat alespoň nějaký obor a krom pořizování záznamů přednášek doktora Pierce se stará o každodení chod jeho domácnosti.

Danielova porucha se projevuje především konspiračním myšlením, odporem k politikům, nadnárodním společnostem a moderním technologiím (například k mp3 přehrávačům), relativní sociální izolací a neadekvátním chováním v některých sociálních situacích ale i paranoidními bludy. Jeho sluchově-vizuální halucinace mají podobu lidí, kteří si s ním povídají a jsou pro něj (jak rády opakují propagační materiály k seriálu) zároveň jeho prokletím i požehnáním. Právě tyto halucinace mu totiž pomáhají rozplést ty nejkomplikovanější kriminální případy, když ho pomocí všetečných otázek vedou k odhalení různých spojitostí, které si jeho vědomá mysl zatím neuvědomuje.

Po skončení první řady se o seriálu Perception bohužel nedá říct, že by se z něj stal nějaký veliký hit. Mezi debutujícími seriály, které letos začaly první řadou se v žebříčku podle počtu hodnocení umisťuje mezi neznámými zřídka hodnocenými seriály a to jak na ČSFD, tak na IMDb. Já sám bych se pak k seriálu asi jen těžko dostával nebýt srpnového upozornění filozofa Tomáše Marvana. Z komentářů se navíc zdá, že mnoho z těch, kteří seriál hodnotili vidělo pouze pilotní díl a seriál odložilo s tím, že není příliš originální a připomíná mnoho jiných kriminálních sérií s chytrými externími konzultanty jako jsou Castle či Sběratelé kostí a/nebo seriálů s výstředními inteligentními hrdiny jako je Dr. House.

Mezi provokativní epizody patří zejména pátá epizoda, ve které Daniel navštíví komunitní dům hodného kultu shromážděnou kolem dospívajícího chlapce Kyla, který prožívá různá euforická vytržení při kterých slyší boží hlas na jejichž základě členům kultu tlumočí boží poselství. Během krátkého přátelském rozhovoru o Darwinově evoluční teorii Daniel zjistí, že Kyle při vytrženích trpí bolestmi hlavy a pocity na zvracení a jako ateista mu s upřímnou účastí doporučí návštěvu neurologa, protože má podezření na epilepsii spánkového laloku, který by mohl být způsoben nádorem. Kyle a jeho zbožná rodina se toto vysvětlení Kylova prorockého daru samozřejmě rozhodne ignorovat a doporučení odmítnou. Nad konečným akomodacionistickým vyzněním tohoto dílu se včera po právu rozčiloval filozof Vladimír Vodička.

Podobně třaskavý je i následující šestý díl, ve kterém se vyšetřuje vražda terapeuta, který neortodoxní kombinací farmakoterapie a technik behaviorální terapie úspěšně léčil mladé homosexuální muže z jejich homosexuality. Kvalita seriálu pak kulminuje zejména v brilantním závěrečném dvojdíle, tedy v epizodách 9 a 10.

Pokud jde o pozadí vzniku seriálu, pak všem vřele doporučují dvanáctiminutový podcast s transkriptem Neuroscientist Turned Crime Solver in "Perception", který je záznamem rozhovoru s jedním ze dvou autorů seriálu pro pořad Science Friday na americké rozhlasové stanici NPR. Zpovídaný Kenneth Biller je společně se svým kolegou Mikem Sussmanem známý především díky jejich společné práci na seriálech Star Trek: Voyager a Star Trek: Enterprise. Oba jsou ale také velikými fanoušky popularizačních publikací neurovědce Olivera Sackse, autora knížek Muž, který si pletl manželku s kloboukem (anglicky 1985) a Musicophilia: Příběhy o vlivu hudby na lidský mozek (anglicky 2007), která byla pro vznik seriálu velikým inspiračním zdrojem. V rozhovoru se Biller mimochodem hrdě hlasí k označení „armchair scientist“, které chápe jako označení pro laiky, které věda fascinuje přesto, že o ní nic neví.

Nakonec bych rád zmínil miniseriál k seriálu s názvem Inside the Mind of Perception with David Eagleman. Jde o devět dvouminutových klipů, které se vztahují k prvním devíti epizodám. Tyto klipy obsahují scény z dané epizody a dále také stručný výklad neurovědce Davida Eaglemana, který se týká nějakého pozoruhodného jevu z neurovědy nebo psychiatrie, se kterým epizoda pracuje. Miniseriál lze najít na YouTube kanále seriálu, v České republice je ale bohužel blokovaný a běžným způsobem se k němu divák nedostane. Já tedy namísto linkování přímo na YouTube pro potřeby zvídavých českých diváku alespoň opisuji názvy jednotlivých epizod, doplňuji je krátkým popiskem a odkazem na článek na české Wikipedii. Upozorňuji, že názvy jednotlivých jevů jsou v mnoha případech zásadním spoilerem a všem, kdo zatím seriál neviděli proto důrazně doporučuji, aby závěr blogpostu nečetli. EDIT: Novinky týkající se druhé řady se na českém internetu budou objevovat na stránce Perception webu edna.cz (rss).

SPOILERY!

E01 Korsakovova psychóza: porucha projevující se narušením krátkodobé paměti, které je kompenzováno konfabulacemi
E02 Prosopagnosie: porucha projevující se neschopností rozpoznat tváře
E03 Anterográdní amnézie: neschopnost vštípit si do paměti nové informace
E04 Komunikace v kómatu: v seriálu jde o komunikaci s člověkem v kómatu prostřednictvím fMRI
E05 Epilepsie spánkového laloku: nemoc projevující se epileptickými záchvaty
E06 „Nízká hladina dopaminu“: v seriálu jde o pseudodiagnózu umožňující léčbu homosexuality
E07 Grafomanie: kompulzivní nutkání projevující se psaním nesouvislých shluků slov
E08 Subdurální hematom: druh traumatického poranění mozku, může se projevovat změnou osobnosti
E09 Paranoidní schizofrenie: nemoc projevující se paranoidními bludy a halucinacemi
E10 ---