Lékaři a biologovi Danieli Pierceovi
byla před 25-ti lety diagnostikována paranoidní schizofrenie. Symptomy nemoci se začaly objevovat v době, kdy studoval třetí ročník medicíny na univerzitě v
Chicagu a Daniel se rozhodl, že své poruše porozumí a vrhl se proto na studium mozku.
Postupem času se stal uznávaným odborníkem, vydal několik knih
zejména o forenzní neuropsychiatrii a dlouhá léta přednáší
úvodní kurz do neurovědy. V současné době je Doktor Pierce sice zábavným a
inspirativním přednášejícím, projevy jeho poruchy (zejména
živé sluchově-vizuální halucinace) ho ale nutí vyhýbat se
blízkým vztahům k druhým lidem. Ze stejného důvodu se Daniel rozhodl rezignovat na hledání pravé lásky.
Vzhledem k jeho znalostem z oborů
neurovědy a forenzní neuropsychiatrie Daniel navíc působí jako
externí konzultant pro FBI, kde spolupracuje se svou bývalou
studentkou Kate Morretiovou. A právě vyšetřování různých
případů vražd tvoří kostru jednotlivých epizod. Každá z
deseti 40-ti minutových epizod se pak dotýká nějaké zajímavosti
z neurovědy a seriál tak nefunguje jen jako kriminální drama, ale
také jako stručná encyklopedie neuropsychiatrie. Vědeckým
konzultantem seriálu je přitom populární neurovědec David
Eagleman, autor knížek
Incognito:
The Secret Lives of the Brain (2011) a
Sum:
Forty Tales from the Afterlives (2009,
česky
2011).
Navzdory svým znalostem mechanismů
fungování paranoidní schizofrenie hlavní hrdina ve svém případě
úplně odmítá farmakoterapii, mimo užívání léků ale dělá
vše proto, aby měl svou nemoc pod kontrolou. Dodržuje přísný
denní řád, a neustále se snaží nějak zaměstnává svou mysl,
mimo jiné také luštěním křížovek a poslechem vážné hudby
ze svého walkmanu. Bydlí se svým mladým asistentem Maxem
Lewickim, který se po devíti letech studia pokouší dodělat
alespoň nějaký obor a krom pořizování záznamů přednášek
doktora Pierce se stará o každodení chod jeho domácnosti.
Danielova porucha se projevuje
především konspiračním myšlením, odporem k politikům,
nadnárodním společnostem a moderním technologiím (například k
mp3 přehrávačům), relativní sociální izolací a neadekvátním
chováním v některých sociálních situacích ale i paranoidními
bludy. Jeho sluchově-vizuální halucinace mají podobu
lidí, kteří si s ním povídají a jsou pro něj (jak rády opakují
propagační materiály k seriálu) zároveň jeho prokletím i
požehnáním. Právě tyto halucinace mu totiž pomáhají rozplést
ty nejkomplikovanější kriminální případy, když ho pomocí
všetečných otázek vedou k odhalení různých spojitostí, které
si jeho vědomá mysl zatím neuvědomuje.
Po skončení první řady se o
seriálu Perception bohužel nedá říct,
že by se z něj stal nějaký veliký hit. Mezi debutujícími
seriály, které letos začaly první řadou se v žebříčku podle
počtu hodnocení umisťuje mezi neznámými
zřídka hodnocenými seriály a to jak
na
ČSFD, tak
na
IMDb. Já sám bych se pak k seriálu asi jen těžko dostával
nebýt srpnového
upozornění
filozofa Tomáše Marvana. Z komentářů se
navíc zdá, že mnoho z těch, kteří seriál hodnotili vidělo
pouze pilotní díl a seriál odložilo s tím, že není příliš originální a připomíná
mnoho jiných kriminálních sérií s chytrými externími konzultanty
jako jsou Castle či Sběratelé kostí a/nebo seriálů s
výstředními inteligentními hrdiny jako je Dr. House.
Mezi provokativní epizody patří
zejména pátá epizoda, ve které Daniel navštíví komunitní dům hodného kultu shromážděnou kolem dospívajícího chlapce Kyla, který prožívá různá euforická vytržení při kterých slyší boží hlas na jejichž základě členům
kultu tlumočí boží poselství. Během krátkého přátelském
rozhovoru o Darwinově evoluční teorii Daniel zjistí, že Kyle při
vytrženích trpí bolestmi hlavy a pocity na zvracení a jako
ateista mu s upřímnou účastí doporučí návštěvu neurologa,
protože má podezření na epilepsii spánkového laloku, který by
mohl být způsoben nádorem. Kyle a jeho zbožná rodina se toto
vysvětlení Kylova prorockého daru samozřejmě rozhodne ignorovat a doporučení odmítnou. Nad konečným akomodacionistickým vyzněním tohoto dílu
se včera po právu
rozčiloval
filozof Vladimír Vodička.
Podobně třaskavý je i následující
šestý díl, ve kterém se vyšetřuje vražda terapeuta, který
neortodoxní kombinací farmakoterapie a technik behaviorální
terapie úspěšně léčil mladé homosexuální muže z jejich
homosexuality. Kvalita seriálu pak kulminuje zejména v brilantním
závěrečném dvojdíle, tedy v epizodách 9 a 10.
Pokud jde o pozadí vzniku seriálu,
pak všem vřele doporučují dvanáctiminutový podcast s transkriptem
Neuroscientist
Turned Crime Solver in "Perception", který je záznamem
rozhovoru s jedním ze dvou autorů seriálu pro pořad
Science
Friday na americké rozhlasové stanici NPR. Zpovídaný Kenneth
Biller je společně se svým kolegou Mikem Sussmanem známý
především díky jejich společné práci na seriálech
Star
Trek: Voyager a
Star Trek: Enterprise. Oba jsou ale také
velikými fanoušky popularizačních publikací neurovědce Olivera
Sackse, autora knížek
Muž, který si pletl manželku s
kloboukem (
anglicky 1985)
a
Musicophilia: Příběhy o vlivu hudby na lidský mozek
(
anglicky
2007), která byla pro vznik seriálu velikým inspiračním zdrojem.
V rozhovoru se Biller mimochodem hrdě hlasí k označení „armchair
scientist“, které chápe jako označení pro laiky, které věda
fascinuje přesto, že o ní nic neví.
Nakonec bych rád zmínil miniseriál k
seriálu s názvem
Inside the Mind of Perception with David
Eagleman. Jde o devět dvouminutových klipů, které se vztahují
k prvním devíti epizodám. Tyto klipy obsahují scény z dané
epizody a dále také stručný výklad neurovědce Davida Eaglemana, který se
týká nějakého pozoruhodného jevu z neurovědy nebo psychiatrie,
se kterým epizoda pracuje.
Miniseriál
lze najít na YouTube kanále seriálu, v České republice je ale
bohužel blokovaný a běžným způsobem se k němu divák nedostane. Já tedy namísto linkování přímo na YouTube pro
potřeby zvídavých českých diváku alespoň opisuji názvy
jednotlivých epizod, doplňuji je krátkým popiskem a odkazem na
článek na české Wikipedii. Upozorňuji, že názvy jednotlivých jevů
jsou v mnoha případech zásadním spoilerem a všem, kdo zatím
seriál neviděli proto důrazně doporučuji, aby závěr blogpostu
nečetli.
EDIT: Novinky týkající se druhé řady se na českém internetu budou objevovat na stránce
Perception webu
edna.cz (
rss).
SPOILERY!
E01 Korsakovova
psychóza: porucha projevující se narušením krátkodobé
paměti, které je kompenzováno konfabulacemi
E02 Prosopagnosie:
porucha projevující se neschopností rozpoznat tváře
E04 Komunikace v kómatu: v seriálu
jde o komunikaci s člověkem v kómatu prostřednictvím fMRI
E07 Grafomanie:
kompulzivní nutkání projevující se psaním nesouvislých shluků
slov
E08 Subdurální
hematom: druh traumatického poranění mozku, může se projevovat změnou osobnosti
E10 ---