pondělí 1. října 2012

Seriál Perception: Neurovědec v converskách uvádí encyklopedii neuropsychiatrie

Lékaři a biologovi Danieli Pierceovi byla před 25-ti lety diagnostikována paranoidní schizofrenie. Symptomy nemoci se začaly objevovat v době, kdy studoval třetí ročník medicíny na univerzitě v Chicagu a Daniel se rozhodl, že své poruše porozumí a vrhl se proto na studium mozku. Postupem času se stal uznávaným odborníkem, vydal několik knih zejména o forenzní neuropsychiatrii a dlouhá léta přednáší úvodní kurz do neurovědy. V současné době je Doktor Pierce sice zábavným a inspirativním přednášejícím, projevy jeho poruchy (zejména živé sluchově-vizuální halucinace) ho ale nutí vyhýbat se blízkým vztahům k druhým lidem. Ze stejného důvodu se Daniel rozhodl rezignovat na hledání pravé lásky.


Vzhledem k jeho znalostem z oborů neurovědy a forenzní neuropsychiatrie Daniel navíc působí jako externí konzultant pro FBI, kde spolupracuje se svou bývalou studentkou Kate Morretiovou. A právě vyšetřování různých případů vražd tvoří kostru jednotlivých epizod. Každá z deseti 40-ti minutových epizod se pak dotýká nějaké zajímavosti z neurovědy a seriál tak nefunguje jen jako kriminální drama, ale také jako stručná encyklopedie neuropsychiatrie. Vědeckým konzultantem seriálu je přitom populární neurovědec David Eagleman, autor knížek Incognito: The Secret Lives of the Brain (2011) a Sum: Forty Tales from the Afterlives (2009, česky 2011).

Navzdory svým znalostem mechanismů fungování paranoidní schizofrenie hlavní hrdina ve svém případě úplně odmítá farmakoterapii, mimo užívání léků ale dělá vše proto, aby měl svou nemoc pod kontrolou. Dodržuje přísný denní řád, a neustále se snaží nějak zaměstnává svou mysl, mimo jiné také luštěním křížovek a poslechem vážné hudby ze svého walkmanu. Bydlí se svým mladým asistentem Maxem Lewickim, který se po devíti letech studia pokouší dodělat alespoň nějaký obor a krom pořizování záznamů přednášek doktora Pierce se stará o každodení chod jeho domácnosti.

Danielova porucha se projevuje především konspiračním myšlením, odporem k politikům, nadnárodním společnostem a moderním technologiím (například k mp3 přehrávačům), relativní sociální izolací a neadekvátním chováním v některých sociálních situacích ale i paranoidními bludy. Jeho sluchově-vizuální halucinace mají podobu lidí, kteří si s ním povídají a jsou pro něj (jak rády opakují propagační materiály k seriálu) zároveň jeho prokletím i požehnáním. Právě tyto halucinace mu totiž pomáhají rozplést ty nejkomplikovanější kriminální případy, když ho pomocí všetečných otázek vedou k odhalení různých spojitostí, které si jeho vědomá mysl zatím neuvědomuje.

Po skončení první řady se o seriálu Perception bohužel nedá říct, že by se z něj stal nějaký veliký hit. Mezi debutujícími seriály, které letos začaly první řadou se v žebříčku podle počtu hodnocení umisťuje mezi neznámými zřídka hodnocenými seriály a to jak na ČSFD, tak na IMDb. Já sám bych se pak k seriálu asi jen těžko dostával nebýt srpnového upozornění filozofa Tomáše Marvana. Z komentářů se navíc zdá, že mnoho z těch, kteří seriál hodnotili vidělo pouze pilotní díl a seriál odložilo s tím, že není příliš originální a připomíná mnoho jiných kriminálních sérií s chytrými externími konzultanty jako jsou Castle či Sběratelé kostí a/nebo seriálů s výstředními inteligentními hrdiny jako je Dr. House.

Mezi provokativní epizody patří zejména pátá epizoda, ve které Daniel navštíví komunitní dům hodného kultu shromážděnou kolem dospívajícího chlapce Kyla, který prožívá různá euforická vytržení při kterých slyší boží hlas na jejichž základě členům kultu tlumočí boží poselství. Během krátkého přátelském rozhovoru o Darwinově evoluční teorii Daniel zjistí, že Kyle při vytrženích trpí bolestmi hlavy a pocity na zvracení a jako ateista mu s upřímnou účastí doporučí návštěvu neurologa, protože má podezření na epilepsii spánkového laloku, který by mohl být způsoben nádorem. Kyle a jeho zbožná rodina se toto vysvětlení Kylova prorockého daru samozřejmě rozhodne ignorovat a doporučení odmítnou. Nad konečným akomodacionistickým vyzněním tohoto dílu se včera po právu rozčiloval filozof Vladimír Vodička.

Podobně třaskavý je i následující šestý díl, ve kterém se vyšetřuje vražda terapeuta, který neortodoxní kombinací farmakoterapie a technik behaviorální terapie úspěšně léčil mladé homosexuální muže z jejich homosexuality. Kvalita seriálu pak kulminuje zejména v brilantním závěrečném dvojdíle, tedy v epizodách 9 a 10.

Pokud jde o pozadí vzniku seriálu, pak všem vřele doporučují dvanáctiminutový podcast s transkriptem Neuroscientist Turned Crime Solver in "Perception", který je záznamem rozhovoru s jedním ze dvou autorů seriálu pro pořad Science Friday na americké rozhlasové stanici NPR. Zpovídaný Kenneth Biller je společně se svým kolegou Mikem Sussmanem známý především díky jejich společné práci na seriálech Star Trek: Voyager a Star Trek: Enterprise. Oba jsou ale také velikými fanoušky popularizačních publikací neurovědce Olivera Sackse, autora knížek Muž, který si pletl manželku s kloboukem (anglicky 1985) a Musicophilia: Příběhy o vlivu hudby na lidský mozek (anglicky 2007), která byla pro vznik seriálu velikým inspiračním zdrojem. V rozhovoru se Biller mimochodem hrdě hlasí k označení „armchair scientist“, které chápe jako označení pro laiky, které věda fascinuje přesto, že o ní nic neví.

Nakonec bych rád zmínil miniseriál k seriálu s názvem Inside the Mind of Perception with David Eagleman. Jde o devět dvouminutových klipů, které se vztahují k prvním devíti epizodám. Tyto klipy obsahují scény z dané epizody a dále také stručný výklad neurovědce Davida Eaglemana, který se týká nějakého pozoruhodného jevu z neurovědy nebo psychiatrie, se kterým epizoda pracuje. Miniseriál lze najít na YouTube kanále seriálu, v České republice je ale bohužel blokovaný a běžným způsobem se k němu divák nedostane. Já tedy namísto linkování přímo na YouTube pro potřeby zvídavých českých diváku alespoň opisuji názvy jednotlivých epizod, doplňuji je krátkým popiskem a odkazem na článek na české Wikipedii. Upozorňuji, že názvy jednotlivých jevů jsou v mnoha případech zásadním spoilerem a všem, kdo zatím seriál neviděli proto důrazně doporučuji, aby závěr blogpostu nečetli. EDIT: Novinky týkající se druhé řady se na českém internetu budou objevovat na stránce Perception webu edna.cz (rss).

SPOILERY!

E01 Korsakovova psychóza: porucha projevující se narušením krátkodobé paměti, které je kompenzováno konfabulacemi
E02 Prosopagnosie: porucha projevující se neschopností rozpoznat tváře
E03 Anterográdní amnézie: neschopnost vštípit si do paměti nové informace
E04 Komunikace v kómatu: v seriálu jde o komunikaci s člověkem v kómatu prostřednictvím fMRI
E05 Epilepsie spánkového laloku: nemoc projevující se epileptickými záchvaty
E06 „Nízká hladina dopaminu“: v seriálu jde o pseudodiagnózu umožňující léčbu homosexuality
E07 Grafomanie: kompulzivní nutkání projevující se psaním nesouvislých shluků slov
E08 Subdurální hematom: druh traumatického poranění mozku, může se projevovat změnou osobnosti
E09 Paranoidní schizofrenie: nemoc projevující se paranoidními bludy a halucinacemi
E10 ---

9 komentářů:

  1. Dovolím si drobnou opravu ohledně pátého dílu: "Kyle a jeho zbožná rodina toto vysvětlení Kylova prorockého daru samozřejmě považuje za absurdní a doporučení odmítnou."
    Není vůbec pravda, že rodina toto vysvětlení považuje za absurdní, naopak mají dr. Pierce za na slovo vzatého odborníka. Vzhledek ke své víře však nádor intepretují jako prostředek, který Kylovi umožnil slyšet boží hlas. Kyle se explicitně rozhodne nepodstoupit toto vyšetření, protože by tak přišel o svůj "dar" a jeho matka se to rozhodne akceptovat.

    Docela by mě zajámalo, co je na konci tohoto dílu akomodacionistického - dr. Pierce nijak nezměnil své ateistické stanovisko, jediné co se u něho změnilo, bylo že uvěřil v dobročinné úmysly Kylovi rodiny.
    Obdobně nechápu, proč díl vyvolal tak bouřlivou reakci: doktorovo chování mi přišlo maximálně diplomatické.

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuju za komentář. V té první věci máte úplnou pravdu: Kylovi rodiče skutečně nemuseli mít nutně za to, že jde o absurdní vysvětlení, i když si nejsem úplně jistý tím, že je to vyloučeno. Tuto pasáž upravím.

    Pokud jde o ten akomodacionismus, tak asi záleží na interpretaci každého diváka. Faktem je že díl končí scénou, kdy si Daniel s potěšením odnáší malinu a na mě osobně to teda působilo tak, jakoby si při tom říkal: "Možná že Bůh vážně dostal moji zprávu (i když se tvářím, že tomu nevěřím) a možná, že měl Kyle pravdu v tom, že maliny jsou tak výživné, protože Bůh chtěl aby v nich bylo hodně energie. Možná, že Bůh evoluci jenom využil k tomu, aby do nich tu energii dostal."

    Jsem otevřený možnosti, že na vás a na většinu amerických diváků ten závěr působil jinak než na mě a je dokonce možné, že byl i jinak zamýšlen. Možná si Daniel na konci s úsměvem říká: "Ten moula Kyle pořád nepochopil, jak je s to s tou malinou." nebo tak něco. Může být:)

    OdpovědětVymazat
  3. Ten konec je náhodou pěkné cvičení v interpretaci uměleckého díla. Podle Umberta Eca je možných interpretací nekonečně mnoho, musí však respektovat, co v díle je explicitně vyjádřeno. Zde si ovšem scenáristi ponechali poměrně širokou zadní bránu, protože na konci není explicitně řečeno v podstatě nic. Fakta jsou následující:
    1a) Kylova rodina se rozhodla zavřít Haven House, není ale zmíněn explicitní důvod. b)Se zbylými penězi se rozhodli naložit tak, že splní svůj dřívější slib a vybudují školu v Afganistánu.
    2) Teprve po tomto oznámení se dr. Pierce rozhodne, že Kylovi věnuje peníze za své vědecké ocenění.
    3a) Kyle se ho v reakci na to zeptá, jestli uvěřil v Boha, b) což dr. Pierce s úsměvem popře.

    OdpovědětVymazat
  4. Omylem jsem odeslal jen polovinu komentáře, tak doplňuji zde:
    4) Kyle dá dr. Piercovi jako dárek jahodu se vysvětlením, že to jistě ocení.
    5) dr. Pierce s pobaveným/vědomím úsměvem jahodu sní.
    ==============================

    Přijde mi, že jádro sporu je v tom, že toto ztvárnění umožňuje více interpretací: tedy jak akomodacionistické, které bude vykládat doktorovu reakci jako připuštění existence Boha, tak striktně ateistické, kdy si 2) vyložíte tak, že doktor předal peníze až když viděl, že půjdou na dobrou věc a byla uzavřena sektářská komunita a dokonce si myslím, že 4) a 5) lze vyložit i tak, že Kyle vykročil směrem k ateismu.

    Pointa mého příspěvku měla být taková, že prázdná místa v interpretaci si zaplňujeme tím, co nám dává smysl v rámci našeho porozumění světu. A přijde mi zajímavé, že radikální ateisté si tento díl interpretují jako akomodacionistický, fanatičtí křesťané naopak jako militantně ateistický. Spektru od vlažných/nedogmatických věřících po umírněné ateisty pravděpodobně nepřijde na tomto díle nic kontroverzního (ale připouštím, že je to interpretace založená na argumentu ex silento)

    OdpovědětVymazat
  5. Ten výčet faktů je moc pěkný a to co říkáte o zaplňování míst v interpretaci je pravda. Možné interpretace ale podle mě nejsou tak důležité jako záměr scénáristů.

    Mě totiž samozřejmě nenaštvalo něco co bych pokládal jen za možnou interpretaci, ale spíš to, co pokládám za dramaturgický záměr. S přihlédnutím k tomu co víme o americké kultuře mám prostě podezření na to, že je závěr prostě podlézavě smířlivý.

    Existuje jistá malá pravděpodobnost, že scénáristé díl zakončili záměrně ambivalentně a pak by bylo to, co píšete o interpretaci ateistů a křesťanů velmi zajímavé. Ale narazil jste na IMDb na nějaký nespokojený komentář diváka, který je křesťan a na díl se dodíval? :)

    OdpovědětVymazat
  6. Křesťané, kteří díl proti vašemu předpokladu interpretovali akomodacionisticky například zde a zda.

    OdpovědětVymazat
  7. Teď otevíráte prostor pro dva různé směry diskuse - jedna z nich je rozebírání rozdílu mezi teistickou a ateistickou interpretací, která mě zcela upřímě nezajímá. Klidně přiznám, že debatu na IMDb jsem nečetl, polemiku znám jen zprostředkovaně ze stránek o seriálu ( http://www.edna.cz/perception/novinky/paty-dil-perceptionu-s-nazvem-the-messenger-vzbudil-v-americe-vlnu-nevole.asp - bohužel nevím, jk se zde vkládají odkazy nějak inteligentně).

    Co mě ale přijde mnohem zajímavěší je téma záměru scenáristů. Nějaký záměr autora nepochybně vždy existuje, ale co je na něm tak zajímavého?
    Abych vysvětlil svou pozici: na bakaláři jsem studoval literatu včetně literární vědy. A z toho pohledu mi přijde připisování nějakého privilegovaného postavení interpretaci založené na autorském záměru docela úsměvné:
    Jonathan Swift psal Gulliverovy cesty jako víceméně politický pamflet a parodii na dobrodružné romány; Jane Austenová se snažila parodovat ženské romány; Kronika tak řečeného Dalimila je podle mínění historiků původně sepsána nejspíš jako pamflet zesměšňující chování českých šlechticů...
    Najít rozdíl mezi interpretací a autorovým záměrem lze jistě i mimo beletrii: například pochybuji, že je záměr Václava Klause ve shodě s tím, jak ho ve svém opusu citoval Breivik. Stejně tak mi stačilo přečíst si první předmluvu Komunistického manifestu, aby mi bylo jasné, že Lenin rozhodně neinterpretoval marxismus v souladu s Marxovým záměrem.

    (Přiznávám se, že příklady jsem teď lovil z hlavy, tak doufám, že jsem si nijak výrazně nespletl. Co se týče výběru nebeletristických příkladu, je to to první, co mě napadlo a Komunistický manifest je odrazem mého zájmu o propagandu, nikoli mého politického nebo ideologického smýšlení.)

    Z mého pohledu ale nevidím důvod, proč v daném závěru vidět jakékoli podlézání: pokud jsem dával dobrý pozor, tak dr. Pierce nebyl nucen ustoupit ze svého ateistického stanoviska ani o krok a ani si nevybavuji, že by mu bylo pro jeho ateistické stanovisko v něčem bráněno. A uhájit si své stanovisko, aniž bych musel explicitně napadnout stanovisko protistrany nepovažuji za podlézavé, ale diplomatické. Už jenom proto, že jako neurovědec by měl vědět, že systematické útoky na protichůdné stanovisku povedou jen k tomu, že ho protistrana bude zastávat ještě dogmatičtěji a mnohem agresivněji, než kdybychom na ně neútočili (lze experimentálně ověřit a myslím, že to sociální psychologie skutečně testovala).
    Jediný okamžik, kdy mu bylo v něčem bráněno, bylo v situaci, kdy Kyle i jeho matka odmítli podstoupit lékařský zákrok. Vtipné na tom je, že akceptovat Kylovo rozhodnutí by IMHO mělo být ze strany doktora konzistentnější rozhodnutí, než ho do operace nutit: Je třeba si uvědomit, že v principu se rozhodl pro totéž, když odmítl podstoupit medikaci na potlačení symptomů své schizofrenie, o kterých věděl moc dobře, že ho ohrožují.

    OdpovědětVymazat
  8. Já se omlouvám, ale trochu jsem se v té diskuzi ztratil, takže zkusím zrekapitulovat, co se zatím stalo: vy jste se ptal na to, "co je na konci tohoto dílu akomodacionistického", já jsem napsal, proč na mě vyznění závěr dílu působilo, jakoby hlásalo smíření víry a vědy. Doložil jsem 2 komentáře křesťanů, kteří vyznění závěru dílu pochopili stejně jako já.

    Mohl byste se pokusit formulovat v čem spolu nesouhlasíme? Tvrdíte například, že díl nehlásá smíření vědy a víry, protože alespoň jeden člověk to pochopil jinak? Nebo tvrdíte, že nemůžeme vědět jak díl vyznívá? Přiznávám se, že jsem teď docela bezradný:)

    OdpovědětVymazat
  9. Nepopírám, že je díl možné interpretovat akomodacionisticky, jenom říkám, že ani tato varianta mi nepřijde podlézavá.
    Myslím, že jsme se shodli, že je i dost prostoru pro ateistickou interpretaci, protože scenáristi nechali velmi široké pole pro interpretaci. (Tedy tvrdím, že smíření vědy a víry není jediné ani nutné vysvětlení daného dílu.)

    To v čem spolu nesouhlasíme je důležitost autorského záměru pro interpretaci. Pro korektní interpretaci je závazné pouze to, co je součástí díla, respektive daného fikčního světa. Dále jsem doložil několik případů, kdy je dominantní interpretace v rozporu se záměrem díla a tvrdím, že záměr autora není nijak zvlášť privilegovanou interpretací.

    OdpovědětVymazat