I já jsem si nakonec vyzkoušel aktivitu, které si jinak rádi oddávají studenti humanitních věd. Jde samozřejmě o populární sport s názvem "knížku za recenzi" a v dnešním blogpostu bych vás tak rád odkázal na svůj stručný text Úspěchy evoluce v deseti bodech (název je redakční), který najdete na stránce časopisu Lógr. Hlavní ambicí mé "recenze" knihy Vývoj života biochemika Nicka Lanea pro časopis mladých bohemistů (ve kterém můžete narazit spíše na texty typu "zamyšlení nad edičním přístupem k souborným spisům Jakuba Demla") přitom bylo předat poselství, že "evoluční biologie je sexy" a pokročilé čtenáře proto prosím o shovívavost.
Článek je v kontextu mých blogových příspěvků vyjimečný zejména tím, že prošel jazykovou a slohovou korekturou, takže to konečně alespoň vypadá jako kdybych chápal co to jsou čárky a k čemu se ty věci ve větách používají. Za přehlédnutí textu a za příležitost text vůbec napsat děkuju Stefanu Segimu. Krom toho jsem byl po dlouhé době nucen napsat článek, který měl zadán omezený rozsah. Přestože zásada kreativního psaní kill your darlings hodně bolí, zdá se mi, že by její důsledná aplikace mohla blogu z dlouhodobého hlediska velmi prospět. I tak bych ale rád věnoval alespoň minutu ticha své bystré analýze toho, proč je minimalistická obálka Lucie Mrázové s metaforou schodů tak krásná a tak zavádějící, nebo skvělému úvodnímu odstavci o biofílii kterou všichni trpíme. Nejen tyto dva ale i mnoho dalších segmentů bylo před dokončením textu bez milosti popraveno.
Když už budete na stránkách časopisu Lógr, musím vám také doporučit dva nesmírně svěží, vtipně a čtivě napsané články fanouška poststrukturalismu, velmi velmi velmi nadějného mladého metodologa historiografie a mého nejlepšího kamaráda navždy se kterým jsme přednedávnem odkryli ontologickou pravdu, že bytovka vždy již předchází ubytování. Články Václava Smyčky s názvy Bifidus ActiRegularis a Tělo a význam – topologie těla mě nikdy nepřestanou bavit.
Žádné komentáře:
Okomentovat