pátek 29. dubna 2011

Jak slovenští ateisté požehnali mému blogu

Zatímco zbožní lidé svým přátelům nabízí kvazi-pomoc v podobě modlitby, ateisté mají chvalitebný sklon poskytovat výhradně pomoc, která je opravdu účinná. Členové komunity sdružené kolem fóra ateizmus.sk a uživatelé stránky vybrali.sme.sk doslova protlačili můj článek Proč je obtížné přestat věřit v Boha na hlavní stránku nejčtenějšího slovenského deníku sme.sk, kde odkaz visel více než dva dny. Takto na blog přivedli návštěvníky, kteří si zobrazili některou z mých stránek dohromady 4000 krát.

Tato pomoc mi jako bloggerovi samozřejmě udělala velikou radost. Jsem strašně rád za každého jednoho čtenáře, který si díky osobnímu přičinění uživatele s příznačným nickem "vas-imaginarny-priatel" našel cestu na můj blog. Současný rekord blogu z 27.4. 2011 je tak 1429 zobrazení stránek za den a doufám že bude brzy překonán. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že se cítím trochu trapně, kdykoliv si teď vzpomenu, že ještě před týdnem jsem pociťoval bezmála euforické stavy, když mi statistika ukazovala 30 zobrazených stránek za den. Jak překotný byl vývoj návštěvnosti webu a jak velké díky dlužím slovenským kolegům dokumentuje graf za poslední měsíc.


Slovenští čtenáři za sebou na blogu zanechali také přibližně stovku komentářů, z nichž mě některé potěšily a některé mě naopak zarmoutily. Předně se bohužel ukázalo, že většina čtenářů na internetu neumí číst. Tím chci říct, že pouze menšina čtenářů "ví co čte" a naopak většina při čtení volně asociuje na dané téma a domýšlí si, co by si tak asi autor mohl také myslet. Ve svém původním textu jsem se soustředil výhradně na otázku "proč je obtížné přestat věřit v Boha" a schválně jsem se vyhýbal všem běžným tématům přicházejícím na přetřes, kdykoliv se diskutuje na téma náboženství a ateismus. V článku mi bylo úplně jedno jestli byl Hitler ateista, nebo jestli existuje kosmická neosobní síla. Psal jsem pouze o tom, co nám brání v tom, abychom dokázali odmítnout představu Boha, pokud už jednou jsme věřícími. Když si teď prohlížím komentáře, nemůžu bohužel najít jediný komentář, kde by některý věřící problematizoval nějaké z tvrzení, které mi nebylo pouze podsunuto a které jsem v článku doopravdy tvrdil.

Za druhé se ukázalo, že současná náboženství jsou velmi odolnými myšlenkovými viry, které si vybudovaly takřka nepřekonatelné systémy obran před racionální kritikou. To je fakt, kterému se nelze příliš divit. Z tisíců náboženství, které kdy na světě vznikly, drtivá většina vyhynula a přežilo jen několik nejzdatnější. Jinak řečeno, všechna náboženství, která měla méně dokonalé obrany jsou už díky síle sekulární kritiky dávno mrtvá a navíc i k smíchu. I když to všechno vím, myslel jsem si, že tyto obrany dokážu překonat určitou upřímností a psaním o osobních představách, o kterých lidé ve strachu ze zesměšnění moc nemluví. Proto jsem tolik mluvil o svých představách o Bohu a o tom, co jsem od náboženství očekával. Tyto moje představy byly ovšem v komentářích vysmívány jako naivní, přestože si troufám tvrdit, že i ti nejsofistikovanější teologové museli minimálně v dětství a dospívání podobné představy mít. Běžní věřící podle všeho nejsou (na rozdíl ode mne) zklamáni a zarmouceni z toho, že jejich představy o Bohu se s tím jak dospívali stávaly čím dál tím více vybledlejšími, zamlženějšími a vyprázdněnějšími. Také si evidentně nedokážou odepřít výsměch, kdykoliv o takových přirozených a upřímných představách o Bohu (které kdysi museli také mít) slyší. Z komentářů se tak zdá, že celý můj text byl víceméně k ničemu. Doufejme ale, že existují čtenáři, které text oslovil, a kteří se třeba jen ze strachu z výsměchu ke svým takzvaně "naivním" představám o Bohu a náboženství nahlas nepřihlásili.

Dodatek o vystoupení z církve

Při brouzdání po vodách slovenského ateismu jsem narazil na velmi sympatický projekt, kterému asi budu později věnovat samostatný blogový příspěvek. Jde o stránku zbohom.sk, která vám na požádání vygeneruje žádost o vystoupení z církve včetně velmi zdvořilého průvodního dopisu s odkazy na zákony, podle kterých vám církev musí vyhovět a nesmí o vašem rozhodnutí informovat nikoho mimo církev (tj. např. vaše rodinné příslušníky atd.). Chystám se poprosit slovenského provozovatele o českou verzi žádosti (včetně odkazů na českou sbírku zákonů). Až bude česká verze připravená, dám vám vědět v samostatném blogovém příspěvku.

pošli na vybrali.sme.sk

4 komentáře:

  1. Pomoc vo forme modlitby je kvazi-pomoc iba v tom pripade, ak Boh neexistuje, inak je to ta najucinnejsia forma pomoci, aka vobec moze byt.
    Vo vseobecnosti plati, ze vacsina ludi nevie poriadne citat a ked sa zacne diskutovat na nejaku temu, obycajne sa tema diskusie zmeni aj niekolkokrat, zavisi to hlavne od dlzky diskusie.
    Nemyslite si, ze ak ma nejake nabozenstvo taku dobru obranu pred racionalnou kritikou, mozno je naozaj racionalne verit v neho?
    Je normalne, ak predstavy o Bohu alebo o comkolvek inom, ktore mame z detstva sa postupne ako dospievame zmenia a menia sa aj nadalej pocas zivota, na tom nie je nic divne. Ako viete, ze u beznych veriacich sa predstavy o Bohu postupne stavaju vyprazdnenejsie a zamlzenejsie? Bol som dost prekvapeny, ked ste to napisali, lebo z vlastnej skusenosti by som vam mohol povedat, ze to tak nie je. U mna a aj u dalsich hlboko veriacich, ktorych poznam, plati, ze to bolo rovnako ako s mnohymi inymi predstavami o zivote - zmenili sa, ale v pozitivnom slova zmysle - predstava sa lepsie vyformovala a nadobudla zmysluplnejsi, racionalnejsi a hlbsi obsah. Nie je tam nijake sklamanie, skor radost z toho, ze Boha lepsie poznaju.

    OdpovědětVymazat
  2. "Pomoc vo forme modlitby je kvazi-pomoc iba v tom pripade, ak Boh neexistuje, inak je to ta najucinnejsia forma pomoci, aka vobec moze byt."
    Či boh existuje alebo nie, je úplne jedno, pretože jasne vidíme, že modlitby nefungujú.
    "Nemyslite si, ze ak ma nejake nabozenstvo taku dobru obranu pred racionalnou kritikou, mozno je naozaj racionalne verit v neho?"
    To je ako keby som tvrdil, že ak sa zločincovi úspešne darí uniknúť spravodlivosti, znamená to, že robí dobré skutky a mali by sme sa k nemu pridať.
    "predstava sa lepsie vyformovala a nadobudla zmysluplnejsi, racionalnejsi a hlbsi obsah. "
    Stále hovoríte len o predstave. Veriaci, každý jeden veriaci, má o Bohu svoju predstavu. Vy sa síce hráte, že veríte v jedného Boha, ale nie je tomu tak. Každý jeden máte len toho svojho, jedného, krásne vykresleného boha. (Jeden si myslí, že Bohu nevadí, ak nechodí do kostola, ďalší si myslí, že kostol je dôležitý, tretí si myslí, že stačí len v niečo veriť a ďalší si zase myslí, že Bohu vadí homosexuálna orientácia atď.)

    OdpovědětVymazat
  3. "Pomoc vo forme modlitby je kvazi-pomoc iba v tom pripade, ak Boh neexistuje, inak je to ta najucinnejsia forma pomoci, aka vobec moze byt."
    myslim ze jej ucinnost sa dost dobre ukazala v pripade 11 rocneho dievcatka menom Madeline Kara Neumann

    "Nemyslite si, ze ak ma nejake nabozenstvo taku dobru obranu pred racionalnou kritikou, mozno je naozaj racionalne verit v neho?"
    to nie je obrana pred racionalitou. to je vyhybanie sa racionalite 'rychle zmenit temu, aby sme nad tym nemuseli premyslat'

    OdpovědětVymazat
  4. O tom, aka ucinna je pomoc ina ako vo forme modlitby, sa ukazuje napr. v tom, ako skvele vieme pomoct ludom chorym na rakovinu alebo aids.
    Ak existuje dobra obrana pred racionalnou kritikou, asi musi byt tiez racionalna, inak by nemohla byt DOBROU obranou pred RACIONALNOU kritikou, nemyslite? Rychla zmena temy dobrou obranou nie je. Ibaze by autor clanku pod pojmom "dobra obrana" myslel nieco, co vlastne nie je dobra obrana, v tom pripade pripustam, ze som ho zle pochopil.
    Kazdy ma svoju predstavu aj o Amerike, a kazdy nejaku inu. Napriek tomu je Amerika len jedna.
    Velmi ma uraza, ak niekto tvrdi, ze verit v nejake nabozenstvo alebo v nejaku formu nadprirodzena nie je racionalne (myslim vseobecne v nieco nadprirodzene, nie konkretne v to a to nabozenstvo, to uz je ina otazka). Prosim, vysvetlite mi niekto racionalitu takehoto tvrdenia.

    OdpovědětVymazat