neděle 1. května 2011

Jak to, že všechny nejlepší věci vymysleli Britové?

Obyvatelé Spojeného království tvoří společenství, kterému svět vděčí za většinu z nejlepších a nejužitečnějších myšlenek, které kdy člověka napadly. Zásluhy jiných velkých národů o blaho světa nesnesou s plody britského důvtipu žádné srovnání. Pokud jde o schopnost ovlivnit každodenní život obyvatel planety Země jsou Francouzi, Španělé, Italové nebo Němci ve srovnání s Brity zoufale impotentní. Celá věc je ještě překvapivější, když si uvědomíme, že Britové vždy žili kdesi na periferii Evropy, od které byli navíc fyzicky i kulturně odděleni Lamanšským průlivem.

Princ William, Kate Middletonová a Commonwealth

V posledních dnech byla na Britské ostrovy soustředěna celosvětová mediální pozornost. Svatba prince Williama a Kate Middletonové se stala opravdovou globální událostí. Zvlášť intenzivně svatbu prožívali především obyvatelé Commonwealthu. Commonwealth není totiž jen společenstvím zemí bývalého britského impéria, na jejichž území žije více než 2 miliardy lidí. Je to také společenství, jehož hlavou je dodnes britský panovník. Především proto byla svatba v královské rodině událostí, která se přímo týká asi třetiny světové populace.

Dnes, 1. května 2011, slaví Britové navíc 304. výročí vzniku Království Velké Británie. Před 304 lety tak zanikla dvě samostatná království: Anglické království a Skotské království a vzniklo společné království s jediným společným parlamentem ve Westminsteru. Podle všeho je právě dnes ten pravý den, kdy se můžu vyznat z lásky a obdivu k nejlepšímu národu všech dob.

Lingua franca 21. století

Když poprvé přemýšlíme o tom, co britského ovlivňuje náš každodenní život, napadne nás nejspíš jedna věc - angličtina. Angličtina je jazyk, který všichni každý den užíváme a ne náhodu je to také jazyk, který si ze všech současných jazyků nejvíce zaslouží titul "lingua franca 21. století". Jeho znalost nám téměř magicky otevírá dveře k informacím o všemu důležitému, co se na světě právě teď děje. Zdá se mi také, že už při studiu gramatiky angličtiny můžeme narazit na cosi, co je pro anglickou kulturu specifické, totiž o jakousi úspornost a soustředění se na to, co je důležité. Angličtina je tzv. izolační nebo amorfní jazyk s relativně jednoduchou gramatikou, která prakticky úplně ignoruje zbytečné jemnůstky, které nás trápí při studiu většiny jiných jazyků. Nepříjemnosti jako jsou jazykové rody, skloňování nebo časování slov angličtina díky bohu prakticky nezná.

Britové v politice a vědě

Britům také vděčíme za nejprogresivnější myšlenky z oblasti politiky, etiky a ekonomie: odpor ke katolickému tmářství, ústava omezující moc vlády, průmyslová revoluce, ochrana soukromé sféry před zásahy státu, zastupitelská demokracie, dvoukomorový parlament, moderní ateismus, liberalismus, utilitarismus, tržní ekonomika a tzv. nová pravice jsou všechno koncepce, které pokládáme za jakousi samozřejmost a za které vděčíme britských mozkům.

Vyjímečně plodní byli Britové především ve vědě. Franciu Baconovi se po staletích, kdy se "pokroku" v přírodních vědách dosahovalo prostřednictvím studia knížek v knihovnách (a prostřednictvím diskuzí, vytváření sylogismů a přemýšlení u stolu), podařilo formulovat novou vědeckou metodu. Britská snaha o získávání vědění byla (na rozdíl od stavu na evropském kontinentu) také vždy hnána úsilím o zlepšení lidského života a odporem k prázdným spekulacím, metafyzice a mysticismu. Experiment, pozorování, induktivní metoda, přírodní zákon nebo empirismus jsou pojmy která naše myšlenky jaksi automaticky vedou ke slovům jako Anglie nebo Spojené království. Britské mozky stojí "shodou okolností" za mnohými vynálezy v dopravě [kluzák, vrtule, tryskový motor, bicykl, systém železniční dopravy, spalovací motor...] v komunikaci [telegraf, telefon, systém moderní pošty, web...], v elektronice [elektromotor, žárovka, televize, počítač, vícekanálový reproduktor, fotoaparát, kamera...] nebo v medicíně [antibiotika, oplodnění in virto, očkování, objev struktury DNA...].

Darwin: nejlepší myšlenka jakou kdy člověk objevil

Obyvatelem Britských ostrovů byl také původce nejlepší myšlenky, jakou kdy člověk objevil a autor nejkrásnější přírodovědecké teorie Charles Darwin. Darwinovi se podařilo vysvětlit něco, co bylo i pro ty nejinteligentnější lidi všech dřívějších věků naprosto nepředstavitelné. Podařilo se mu na základě velmi jednoduché myšlenky vysvětlit něco tak kontraintuitivního, jako je možnost vzniku designu bez plánu a úmyslu designéra. Dnes víme, že replikátor plus dědičnost plus variace plus selekce se vždy nutně rovná evoluci prostřednictvím přírodního výběru, která (ve většině případů) vede ke vzniku složitějších struktur z jednodušších. Zatímco před Darwinem byl mezi vědci pochopitelným a přípustným přesvědčením takzvaný deismus, Darwin s konečnou platností vykázal dříve úctyhodného biblického Stvořitele do společnosti jeho komických příbuzných z řeckých, indických a germánských mýtů.

Co by také chybělo ve světě bez Britů

Opravdu mě nenapadá, který z evropských národů by se s výkony Britů mohl srovnávat. Skoro se mi zdá, že seznam největších praktických úspěchů britského důvtipu je také seznamem největších praktických úspěchů lidstva jako celku. Já osobně bych pak, jen velmi nerad žil ve světě, kdy by Britské ostrovy zůstaly neobydleny a kde by neexistovaly další plody britského génia jako jsou sitcomy, stand-up comedy, Létající cirkus, dokumentární filmy z produkce BBC, černý humor, fish and chips, čaje Earl Grey, sendviče, jaffa cakes, ginger biscuits, filmy Alfreda Hitchcocka a Christophera Nolana, fotbal, trip-hop, dream pop, drum and bass, analytická filozofie, genocentrický pohled na evoluci, obchody Marks & Spencer nebo Next, pera Parker, Medvídek Pů a Spojené státy americké.

pošli na vybrali.sme.sk

8 komentářů:

  1. Sic ateista, ale i presto se pridavam s pochvalou .)

    OdpovědětVymazat
  2. jeste by jsi tam mohl pridat vsechny sporty, co vymysleli, svetove znacky obleceni a vseho mozneho, nekonecna plejada zpevaku a umelcu a take v Cesku (ne)oblibene TESCO :))

    coze jsi takovy milovnik Anglie?

    OdpovědětVymazat
  3. o síti TESCO jsem vážně uvažoval (mám ji fakt rád) ale právě kvůli té kontroverznosti (jak správně píšeš) jsem ji na poslední chvíli škrtnul:) i v ostatních věcech máš pravdu.

    k té otázce: tobě nepříde úplně fascinující, že ve většině z nejlepších věcí na světě (filmy, vynálezy, populární hudba...) mají prsty obyvatelé země s pouhými 60 miliony obyvatel (to je dnes O,8 procent světové populace)? když jsem si to před napsáním blogu uvědomil, tak jsem z toho byl úplně paf:)

    OdpovědětVymazat
  4. Ja v Anglii ziji uz 7.rokem a jsem z ni paf cim dal tim vic...a to jsem o tom tvem vyctu z pulky ani netusila.
    Maji neco do sebe. Nejzajimavejsi je, ze se tim oni sami v podstate vubec nechlubi. Ticha voda, co brehy mele...

    OdpovědětVymazat
  5. aha, tak to gratuluju ke skvělýmu rozhodnutí:)

    třeba budeš časem postupně víc a víc nasávat britsví a nakonec se staneš expertem a dotáhneš to až do yorkshire ;))

    OdpovědětVymazat
  6. Darwin ano, a nic proti Dawkinsovi, ale myslim si, ze genocentricky pohlad nie je az take terno. Geny su pravdepodobne v dedicnosti najzasadnejsie, ale ci sa da vsetko redukovat len na ne a z nich vsetko odvodit je otazka. Nejake epigeneticke faktory uz boli objavene. A redukcionisticky pristup vseobecne prehliada vlastnosti vznikajuce na vyssich urovniach organizacie. A ked uz redukcia, preco sa zastavit zrovna pri genoch a neredukovat este dalej? Dawkinsova analogia s atomami je pekna, ale ani tie nie su neredukovatelne. Ale casom sa asi ukaze, ci je genocetricky pohlad ten spravny, snad sa toho dozijeme :)

    OdpovědětVymazat