pondělí 23. května 2011

Proč přestávám používat slovo „ateismus“

Když jsem se ještě relativně nedávno hlásil ke katolické církvi, nebyl pro mě ateismus (v podobě v jaké jsem se s ním setkával) opravdovou alternativou. Domnívám se, že i obecně platí, že jeden z důvodů, proč věřící křesťané nejsou ochotní přemýšlet o křesťanství s odstupem a skutečně objektivně zhodnotit argumenty ateistů je ten, že ateismus zdánlivě nenabízí alternativní světonázor.

Ateismus versus naturalismus

Na první pohled se zdá, že ateisté jsou pouze záškodníci, kteří boří domeček teismu a sami žádný vlastní domeček nestaví. Křesťan se pak chtě-nechtě musí domnívat, že alternativa křesťanského světonázoru je nihilistickou alternativou absence světonázoru. Pak se ale nelze divit, že možnost zabývat se ateismem není pro křesťana dvakrát lákavá. Kdo by také chtěl žít bez světonázoru a ignorovat otázky jako „odkud pocházíme?“, „kdo jsme?“, „jaký je původ morálky?“, „co je to láska?“, nebo „jaký je smysl života?“. Zdá se mi ovšem, že chápání ateismu jako čirého popírání a jako absence světonázoru není pravdivé a že zde jde pouze o nepříjemný projev zhoubnosti despotické vlády slova nad lidským myšlením.

Ateismus“ není z etymologického hlediska skutečně nic jiného než „neteismus“ a v tomto smyslu není divu, že ateisté jsou pokládání za pouhé bořitele. Negativitu slova "ateismus" v tomto smyslu nelze oddiskutovat. V rozporu s intuicí se ale ateisté krom boření věnují také stavění a dokonce takovému stavění věnují nesrovnatelně více času než boření. Staví totiž domeček naturalistické vědy, ve které se může kdykoliv a třeba i na přechodnou dobu ubytovat - ať už je to teista pochybující nebo bývalý. Alternativou teismu tedy proti původní intuici není bezdomovectví, ale přestěhování se z jednoho domečku do jiného. Zdá se mi, že jedna z nejlepších věcí, kterou bychom pro diskuzi o teismu a ateismu mohli udělat je prostě přejmenovat spor mezi teisty a ateisty na spor mezi supernaturalisty a naturalisty. Pak by bylo jasné, že i ateismus přednáší pozitivní světonázor.

Na rozlišení "naturalismus - supernaturalismus" je mnohem jasněji vidět, v čem se teisté a ateisté shodnou, v čem se neshodnou a proč ateismus není prosté popření teismu. Na první pohled to vypadá trochu nesmyslně, ale ve skutečnosti je teismus nejspíše jakýmsi rozšířením ateismu. Zavádějící etymologie slov „teismus“ a „ateismus“ nás ovšem nevyhnutelně vede k mnoha zbytečným nedorozuměním. Především toto zastaralé rozlišení zapřičiňuje zbytečnou zlou krev a zakrývá vše, v čem spolu teisté a ateisté souhlasí. Teisté (a zvykejme si na to: supernaturalisté) i ateisté (rozumějme: naturalisté) spolu souhlasí v existenci vnějšího světa a souhlasí s tím, že je možné popisovat ho pomocí nástrojů přírodních věd. Teismus (supernaturalismus) není s ateismem (naturalismem) v logickém rozporu, spíše je vhodné ho chápat jako rozšíření naturalismu. Naturalisté tvrdí jisté věci, supernaturalisté s nimi souhlasí a ještě něco přidávají.

Co nové rozlišení znamená pro diskuzi?

Pokud nové rozlišení přijmeme, vyjasní se nám, že nejlepší otázka, kterou může teista s ateistou řešit je otázka, zda máme důvody pro to pokládat naturalismus za omezenou a slabou teorii která leccos nezvládá vysvětlit. To konkrétně znamená hledat důvody, proč je nutné postulovat supernaturální bytosti nebo věci (bohy, anděly, zlé duchy, životní sílu atd.). Abstraktní a obtížná otázka po existenci Boha se tak může přeměnit v konkrétní otázku po silných a slabých stránkách naturalistických a supernaturalistických vysvětlení přirozených jevů jako je např. evidentní výskyt důmyslného designu v živé přírodě. Od supernaturalistů pak taková diskuze předpokládá ochotu dobře se seznámit s naturalistickými vysvětleními těchto jevů. Jejich kritika by měla vycházet z dobré znalosti třeba alespoň jedné populární knihy např. o evoluční biologii.

Dvojice slov „naturalismus“ a „supernaturalismus“ také lépe ukazuje co ve sporu je nulová hypotéza. Dvojice „teismus“ a „ateismus“ nesprávně implikuje, že je zde jakési základní přesvědčení jménem „teismus“, proti kterému vystupuje popírající „ateismus“. To je nesprávná implikace, protože obecně platí zásada, že kdo tvrdí něco pozitivního (např. „Bůh existuje“), ten také nese důkazní břemeno. Oproti tomu jde v případě druhé pojmové dvojice jasně vidět, že „naturalismus“ obsahuje jakýsi komplex tvrzení, na kterém se všichni shodnou a který někteří lidé pouze druhotně rozšiřují v „supernaturalismus“, což je dobře vyjádřeno předponou „super-“. Zde je tedy jasné, kdo přednáší pozitivní tvrzení nad rámec obecné shody a na kom leží břemeno dokazování.

Vedlejším výhodným důsledkem pro ateisty (a skeptiky) je, že mezi supernaturalisty takříkajíc „spadnou“ i lidé, které by bylo obtížné pokládat za klasické teisty. V tomto smyslu jsou supernaturalisty také ateisté, kteří jsou buddhisty, ateisté kteří věří v neosobní transcendentní energii nebo ateisty, kteří věří na telepatii, komunikaci s duchy předků atp. V tak ateistické zemi jako je Česká republika je argumentace proti teismu ve srovnání s jinými zeměmi do jisté míry zbytečná. O to prospěšnější je ale právě naturalistická argumentace proti pseudovědě a víře ve „vyšší sílu“ nebo v osobní nesmrtelnost.

-

11 komentářů:

  1. Naturalista je nudista. Když už nějaké módní slovo, tak noví atheisté propagují brights, pokud už nestačí starý dobrý volnomyšlenkář.

    OdpovědětVymazat
  2. GP: cokoliv je lepší než "ateista" a "brights" v americe to vědí:) a jestli je naturalista nudista, tak volnomyšlenkář je vikomt de Valmont:)

    OdpovědětVymazat
  3. No naturalista sice nudista není, ale naturista už jo a tu záměnu bych zrovna riskovat nechtěla. The Brights se mi sice líbí, ale zní to trochu arogantně...

    OdpovědětVymazat
  4. Otylka: "brights" by bylo fajn, kdy (podle dennettova návrhu) byli supernaturalisté zase "supers":)

    OdpovědětVymazat
  5. Diky za zajimavy pohled na problematiku:) ja klidne slovo ateismus dale pouzivat budu, ale o tom boreni a staveni mas pravdu. Diskuze kdy se jen neco kritizuje nemaji moc smysl.

    OdpovědětVymazat
  6. Petr Gremlica: děkuju za komentář. když se teď koukám zpět, nevím proč se mi to nepodařilo napsat to tak, aby každý (i na idnesu) pochopil, že tohle je hlavní teze textu:)

    OdpovědětVymazat
  7. Nejsem si jist, zda chápu správně hlavní myšlenku. Nejdříve říkáte, že ateismus je nevhodný pojem, protože signalizuje absenci něčeho a tudíž asociuje boření. Dále uvádíte, že teismus je rozšířením ateismu o něco navíc. Ateismus pak ale je absencí, konkrétně absencí onoho rozšíření.

    Jestli argument je ten, že teisté vnímají ateismus jako absenci jakéhokoli přesvědčení, pak to je tvrzení, které má smysl, ale nemyslím, že na vině je slovo. "Ateismus" celkem průhledně značí "absence víry v boha", nikoli absenci jakéhokoli názoru. Pokud teisté podvědomě zaměňují ateismus a nihilismus, pravděpodobně by k tomu docházelo, i kdyby se ateistům říkalo "naturalisté" nebo "žgřubaři". Samozřejmě, podobné konotace potřebují čas k tomu, aby se vyvinuly - takže nahrazení "ateismu" jiným eufemismem z "propagandistických" důvodů může mít smysl, ale účinnost je časově omezená (srovnejte např. s průběžnou eufemizací jiných pojmů, např. vývoj mrzák -> tělesně vadný -> tělesně postižený -> handicapovaný; staré výrazy postupně získávají negativní konotace a jsou v neutrální řeči nahrazovány novými).

    Jinak si mě můžete započítat do statistiky lidí, kteří k otázkám "kdo jsme" a "jaký je smysl života" mají značnou averzi.

    OdpovědětVymazat
  8. Nechápu, co je v tom za problém.

    „odkud pocházíme?“, - z opic

    „kdo jsme?“, - cože?? asi jak kdo.

    „jaký je původ morálky?“, - společenský

    „co je to láska?“, - vnitřní intoxikace

    nebo „jaký je smysl života?“ - žádný

    OdpovědětVymazat
  9. Ateismus je nádherný výtvor náboženství.Když neexistovali Bohové, tak neexistoval ani atheismus.

    A když začali Bohové existovat začalo to spoustou Bohů-polytheismem,pak byli přebyteční odstranění a vznikl jediný Bůh-monotheismus a logicky to skončí absencí Bohů,kdy si člověk uvědomí že neexistuje posmrtný život a přestane marnit svůj vzácný čas který mu tady zbývá a který je rovněž nenahraditelný což je atheismus.Celkem prosté :-)

    Jinak bych se neoznačoval za "chytrého" či za "naturalistu" to mi evokuje Naturalistické umění(z kterého mi bývá celkem špatně).Já bych se osobně označoval za Polyatheistu-protože je spousta Bohů v které něvěřím.(jak pravil Dan FOTUS)

    OdpovědětVymazat
  10. Nemyslim, ze "supernaturalizmus" je iba nejakym rozsirenim naturalizmu. Pokial viem, naturalizmus hovori, ze priroda rsp. materialny svet je vsetko co existuje a nic viac uz nie je a teda ze spravne vysvetlenie nejakeho javu alebo udalosti sda vzdy berie "naturalisticke" vysvetlenie, bez ohladu na to, ci existuje aj "supernaturalisticke". Z tohto hladiska je "supernaturalizmus" popretim naturalizmu. Teda rozhodne sa neda povedat, ze by supernaturalisti suhlasili so vsetkym, co tvrdia naturalisti. Vseobecna zhoda rozhodne nie je v otazke, ci existuje nieco viac ako materialny svet.
    Co sa tyka dokazneho bremena, to je vzdy tam, kde niekto nieco tvrdi, ci je to pozitivne alebo negativne. Ked niekto nevie dokazat nejake svoje pozitivne tvrdenie, vobec automaticky neznamena, ze toto tvrdenie neplati.

    OdpovědětVymazat
  11. Vidíte, v tom to celé je, jak už tvrdím dlouho: http://cs.wordpress.com/tag/ateismus-a-teismus-2/

    OdpovědětVymazat